Rodina Aronade

Dr. Berthold Aronade (1871-1938)

Pronásledován jako "Žid"

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
DR. BERTHOLD
ARONADE
JG. 1871
PONÍŽENÝ / ZBAVENÝ OBČANSKÝCH PRÁV
ZEMŘEL 20. BŘEZNA 1938
DRESDEN

Berthold Aronade se narodil 4. ledna 1871 v Antonienhütte (okres Katovice, Horní Slezsko) jako syn obchodníka a soukromníka Arona Aronadeho a jeho manželky Rosalie, rozené Beckerové. Měl bratra Otto Aronadeho (nar. 1881), který později pracoval jako lékař.

Berthold Aronade navštěvoval gymnázium v Groß-Strehlitz a poté studoval práva v Mnichově, Berlíně, Curychu a Breslau. V letech 1897/98 dokončil doktorát na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně disertační prací o jezuitském právu. Během studia byl registrován v Berlíně.

Dne 16. května 1907 se v Hirschbergu oženil s Katharinou Sachsovou. Manželé měli dva syny, Günthera a Kurta. V období sílícího politického antisemitismu podpořil Aronade v roce 1911 volební fond Ústředního svazu německých občanů židovské víry.

Aronade sloužil jako voják v první světové válce a v listopadu 1914 byl těžce raněn jako zástupce seržanta v praporu Kattowitz Landsturm.

Po válce a polské okupaci Horního Slezska rodina opustila svou vlast. Od 4. listopadu 1920 žili v Radebeulu na Sedanstraße 5 (nyní Clara-Zetkin-Straße). Berthold Aronade je v adresáři uveden jako obchodník. V roce 1921 nastoupil jako osobně ručící společník do firmy Theodor Aust oHG v Drážďanech, velkoobchodu s železářským zbožím a obchodními potřebami.

Během světové hospodářské krize (1929-1931) byl Aronade jmenován důvěrným poradcem v několika řízeních. O zkušenostech rodiny s převzetím moci v roce 1933 je známo jen málo, ale je jisté, že i Aronadeovi byli stále více postihováni marginalizací a perzekucí.

Berthold Aronade využíval své právní a obchodní znalosti k pomoci dalším židovským emigrantům při řešení majetkových, daňových a pozemkových záležitostí. Jako uznávaný frontový bojovník v první světové válce byl zpočátku ušetřen některých antisemitských omezení a mohl nadále zastupovat klienty před daňovými úřady a místními soudy.

V polovině třicátých let se manželé přestěhovali do Drážďan, kde čelili sílícím represím. V roce 1938 bydleli na Schneebergstraße 25 poblíž Großer Garten. V drážďanském adresáři je Berthold Aronade uveden jako "obchodní poradce".

Berthold Aronade zemřel 20. března 1938 v městské nemocnici v Drážďanech-Löbtau ve věku 66 let. Byl uložen k poslednímu odpočinku na Novém izraelitském hřbitově v Drážďanech.

Text a foto: D. Ristau

Katharina Henriette Aronade, rozená Sachsová (1883-1943)

Pronásledována jako "Židovka"

Nápis na kameni:

ZDE ŽILA
KATHARINA
ARONADE
DEV. SACHS
NAR. 1883
INTERNED 1942
TÁBOR HELLERBERG
DEPORTOVÁN 1943
AUSCHWITZ
ZAVRAŽDĚN 3. BŘEZNA 1943

Katharina Henriette Aronade, známá jako "Käthe", se narodila 24. července 1883 v Hirschbergu (dnes Polsko) jako dcera továrníka Eugena Sachse a jeho ženy Anny. Až do svatby žila ve svém rodném městě a pravděpodobně zde navštěvovala školu.

V roce 1907 se provdala za Bertholda Aronadeho a po první světové válce se s ním přestěhovala do Radebeulu. Tam byla zpočátku ženou v domácnosti a starala se o výchovu jejich synů Kurta a Günthera. Během velké hospodářské krize Katharina Aronade provozovala vlastní textilní podnik, kterého se pravděpodobně pod tlakem sílící antisemitské perzekuce v letech 1934/35 opět vzdala. Krátce poté se rodina přestěhovala do Drážďan.

Po smrti manžela v roce 1938 se Katharina Aronade vzdala bytu na Schneebergstraße. V roce 1939 žila nejprve v domácnosti Mathilde Krumbiegelové, která byla rovněž pronásledována, na adrese Lindenstraße 26, později byla hlášena na adrese Mozartstraße 3 a nakonec na adrese Schillingstraße 19. V roce 1939 se vrátila do Prahy, kde žila v domácnosti Mathilde Krumbiegelové.

O její situaci v této době existují zmínky v denících Victora Klemperera: v srpnu 1941 byla Katharina Aronade předvolána na gestapo, protože si koupila náramek s hodinkami, kde s ní bylo "surově zacházeno a byla zbita", takže "byla dva dny nemocná". Klemperer také popsal její fyzický úpadek - dříve korpulentní žena byla "úplně vyhublá, naprosto vychrtlá", ale stále si zachovávala odvahu a sebevědomí. Lékařské dokumenty potvrzují, že v důsledku pronásledování trpěla srdečními a nervovými problémy a také poruchou chůze.

Od roku 1942 byla Katharina Aronade nucena žít v takzvaném "židovském domě" na adrese Altenzeller Straße 41. V roce 1942 se jí podařilo dostat se do tzv. Tam byla společensky izolována a vystavena dalšímu pronásledování.

Dne 24. listopadu 1942 byla násilně převezena do "židovského tábora Hellerberg" na severu Drážďan - tábora nucených prací provozovaného firmou Zeiss-Ikon. Na filmu je zachycen její kufr, na němž bylo napsáno povinné křestní jméno "Sara".

Dne 2. března 1943 byla Katharina Aronade spolu s ostatními vězeňkyněmi tábora deportována z nákladového nádraží Drážďany-Neustadt do Osvětimi, kde byla hned po příjezdu 3. března 1943 zavražděna.

Text a foto: D. Ristau

Kurt Aronade (1915-1993)

Pronásledován jako "Žid"

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
KURT ARONADE
JG. 1915
ÚTĚK 1939
DÁNSKO
ŠVÉDSKO

Kurt Walter Aronade se narodil 27. ledna 1915 v Katovicích jako syn Bertholda a Kathariny Aronadeových. Po přestěhování rodiny do Radebeulu navštěvoval v letech 1921-1925 Schillerovu školu a poté reálné gymnázium v Lößnitzu, které absolvoval s maturitou. Svou bar micva oslavil 31. srpna 1929.

Navzdory sílící antisemitské diskriminaci se Kurtu Aronademu podařilo úspěšně složit tovaryšskou zkoušku topenáře a v roce 1936 svářečskou zkoušku. Aktivně se zapojil do drážďanské židovské komunity, zejména do činnosti vzdělávacího centra pro mládež, kde přednášel a pomáhal organizovat akce.

Po listopadových pogromech v roce 1938 byl Kurt Aronade deportován do koncentračního tábora Buchenwald a propuštěn byl až 22. prosince 1938. V březnu 1939 emigroval do Nizozemska, pravděpodobně společně se svým bratrem Güntherem.

Během druhé světové války Kurt Aronade nejprve zůstal v Dánsku, ale po německé okupaci v roce 1940 uprchl do Švédska. Tam žil v Björskogu a v roce 1944 pracoval jako dělník. V témže roce se mu narodila dcera Ruth, jeho dcera se Susi Gabriele Wergertovou.

Kurt Aronade jako jediný z rodiny přežil šoa. V roce 1949 emigroval s rodinou do Izraele. Zemřel 16. ledna 1993 v Netanji, kde byl uložen k poslednímu odpočinku.

Text a foto: D. Ristau

Günther Aronade (1918-1944)

Pronásledován jako "Žid"

Nápis na kameni:

ZDE ŽIL
GÜNTHER
ARONADE
JG. 1918
"OCHRANNÁ VAZBA" 1938
KONCENTRAČNÍ TÁBOR BUCHENWALD
ÚTĚK 1939 HOLANDSKO
INTERNOVÁN VE WESTERBORKU
DEPORTOVÁN 1944
AUSCHWITZ
ZAVRAŽDĚN

Günther Ernst Aronade se narodil 19. března 1918 v Katovicích. Stejně jako jeho bratr Kurt navštěvoval školu v Radebeulu. Svou bar micva oslavil 28. března 1931.

Aronade byl talentovaným hráčem stolního tenisu a zpočátku patřil do klubu míčových her v Radebeulu. Po vyloučení Židů z obecních klubů vstoupil do židovského sportovního klubu Schild Dresden. V roce 1938 se stal mistrem Württemberska v turnaji židovských sportovních klubů.

Kolem roku 1938 žil v Heidelbergu, pravděpodobně kvůli studiu tlumočnictví. Během listopadových pogromů byl Günther Aronade deportován do koncentračního tábora Buchenwald a propuštěn až 27. ledna 1939. Krátce poté opustil Německo a emigroval do Nizozemska. Od 8. března 1939 žil ve Werkdorpu Wieringen, výcvikovém středisku pro židovské emigranty do Palestiny. Po uzavření Werkdorpu v roce 1941 se Aronade přestěhoval do Amsterdamu. Tam se v červenci 1942 oženil s Elsou Heymannovou. Mimo jiné pracoval jako topič pro amsterodamskou židovskou radu, kterou zřídily německé okupační úřady.

Günther Aronade byl 20. června 1943 zatčen a převezen do tábora Westerbork. V září 1943 se mu podařilo uprchnout. Když se však se svou ženou pokusil dostat do neokupované jižní Francie, byli chyceni a posláni do vězení Moulins. Günther Aronade byl poté převezen do tábora Drancy. Odtud byl 10. února 1944 deportován do Osvětimi. Tam byl klasifikován jako práceschopný, dostal vytetované vězeňské číslo a byl nucen vykonávat nucené práce. V táboře se nakazil tyfem. Přesné datum a okolnosti jeho smrti nejsou známy.

Jeho manželka Elsa Aronadeová přežila holocaust, emigrovala do Izraele a později se zasazovala o památku Günthera Aronadeho.

Text a foto: D. Ristau